Vedení účetnictví u nás splňuje požadavky na:

• včasné a správné zaúčtování
• srozumitelnost výsledků
• trvalou možnost poradit se
• předem znát cenu

Zapsaný spolek

Co je lákadlem?

Podobně jako přitahuje pozornost slovo SLEVA, tak působí i pojem OSVOBOZENO OD DANĚ. Ten, kdo nečte dál a nezkoumá, spokojí se s myšlenkou, že je nezatížen cenou za podvojné účetnictví navíc s osvobozenými příjmy může vykonávat svou činnost za účasti několika blízkých, kteří vyřeší i to, co je pro nositele myšlenky o takovém podnikání obtížně řešitelné. Vidina příjmů ve zvýhodněných podmínkách tak má nádech dřívějšího občanského sdružení, v němž podnikali živnostníci do doby než se rozhádali při rozdělování výsledků.

První překážka.

První neviditelnou a o to větší překážkou jsou stanovy. Ve snaze neutrácet se zakladatelé inspirují kopírováním a přizpůsobováním jiných už zapsaných stanov a vytvářejí si tím další překážky, které se později vymstí. Podobným problémem je i to, pokud se obrátí na advokáta, který není kovaný v oblasti účetnictví a daní a sestaví stanovy především v zájmu řízených procesů a v horším případě do toho zamíchá i činnost dalších orgánů, jako je třeba dozorčí rada - později sestavená spíše na oko z lidí, kteří o svých povinnostech a právech nemají ani potuchy.

Druhá překážka.

Neznalost pravidel a povinností je druhou, ale současně tou největší překážkou. Pokud předseda spolku rozehraje hru na „výhodné podnikání" pod pláštěm spolku, obvykle narazí a to až po několika letech při kontrole, při níž finanční úřad požaduje doložit souvislosti osvobozených příjmů a příjmů z darů i z podnikání, a v nich vyčíslené související výdaje přiřazené k jednotlivým druhům příjmů, a začne pátrat po historii majetku. To souvisí s třetí a nejdůležitější překážkou.

Třetí překážka.

Šetření na účetnictví. To je to, co se právě u zapsaného spolku nejvíc nevyplácí. Bohužel to nevědí i některé účetní a tak se snaží postupovat stejně jako u živnostníků. Představa, že není třeba podávat přiznání díky ztrátám je o to lákavější a generuje větší „statečnost" při manipulaci s penězi namísto toho, aby se důsledně oddělovaly jednotlivé příjmy a s nimi související výdaje. Účtování zapsaného spolku je proto mnohem obtížnější a náročnější, než účtování právnické osoby. Dopady z pochybení se pak projeví ve vysokých doměrcích a sankcích.

Neposlední překážka.

Z toho, co bylo uvedeno vyplývá, že zapsaný spolek mohou úspěšně vést jen zkušení podnikatelé, kteří chápou principy a jsou si vědomi povinností vyplývajících z činnosti zapsaného spolku. I po letech je třeba prokázat, jak bylo naloženo s příspěvky, dary a příjmy z vedlejších činností, i to, jaké výdaje se k těmto druhům příjmů vztahovaly. Z toho pak se vygeneruje základ daně, který určí případnou výši zdanění a povinnost podat přiznání. V nejhorším případě se ze zjištění ještě vygeneruje povinnost plátcovství DPH a tím je snaha o snazší podnikání definitivně pohřbena. Není se pak co divit, že pracnost takového účetnictví je vysoká a cena převyšuje cenu za účtování společnosti s ručením omezeným, nebo akciovky.

Nechte si proto od poradit, než se do podnikání ve formě ZAPSANÉHO SPOLKU pustíte.

Autor: J.Novotný