Vedení účetnictví u nás splňuje požadavky na:

• včasné a správné zaúčtování
• srozumitelnost výsledků
• trvalou možnost poradit se
• předem znát cenu

Rezervy

Zákonné rezervy

Zákonné rezervy jsou daňově optimalizačním nástrojem, který pomáhá ke snížení daňové povinnosti, což dále umožňuje kumulaci prostředků na opravu hmotného majetku. Zákonné rezervy se tvoří způsobem a k účelům stanoveným zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, případně dalšími speciálními zákony. Nejčastěji používanou rezervou, která se dotýká širokého okruhu účetních jednotek, je rezerva na opravy hmotného majetku..

Rezerva na opravy hmotného majetku

Rezervu na opravy hmotného majetku, která je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří:
a) mají k majetku vlastnické právo
b) jsou nájemci majetku na základě smlouvy o nájmu podniku a k opravám najatého majetku jsou smluvně písemně zavázáni.

Další podmínky pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku

Rezerva nesmí být tvořena na majetek, který je určen k likvidaci .
Rezervu není možné tvořit na opravy v důsledku škody nebo na opravy v důsledku jiných nepředvídaných událostí.
Nesmí se jednat o běžné, pravidelně každý rok se opakující opravy.
Rezerva se nesmí vytvářet na technické zhodnocení majetku.
Rezerva se nesmí vytvářet rovněž na pořízení hmotného a nehmotného majetku.
Tvorba rezervy vyžaduje dokonalé zdokladování, tj. především vnitropodniková směrnice o tvorbě rezerv.

Výše rezervy na opravy hmotného majetku

ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se přitom zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy.
Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů v ocenění bez daně z přidané hodnoty. Poplatník, který není plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů včetně daně z přidané hodnoty.
Rezerva na opravu hmotného majetku musí být tvořena minimálně dvě zdaňovací období a maximální doba tvorby rezervy činí u hmotného majetku zatříděného:
ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období

ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období

ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období

v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období

Zrušení rezervy

Rezerva se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byla vytvořena.
Nebude-li však oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se přitom považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy, provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou.

Doporučení

Institut tvorby rezervy na opravy hmotného majetku je v praxi často používán. Na jedné straně pomáhá ke snížení daňové povinnosti, na druhé straně je však třeba pamatovat na skutečnost, že rezervu bude nutno čerpat nebo zrušit, což s sebou později přináší zvýšení daňové povinnosti. Častým problémem, který přináší praxe, je absence vnitropodnikové směrnice. Na základě této směrnice musí být vydáno rozhodnutí o tvorbě konkrétní rezervy. Podkladem by měl být i posudek, ze kterého bude vyplývat nutnost provést opravu a budou v něm vyčísleny předpokládané náklady na opravu, na kterou je rezerva tvořena. Z textu posudku by mělo jednoznačně vyplývat, že rezerva bude tvořena skutečně pouze na opravu a nikoliv na technické zhodnocení. Rovněž je třeba dát pozor na nevhodné formulace, které mohou navozovat, že jde o technické zhodnocení, např. „stavební úpravy". Na preciznosti těchto podkladů bude záležet, zda bude v budoucnu tvorba rezervy ze strany správce daně zpochybněna. Písemné podklady jsou v podstatě jediným důkazním prostředkem, kterým daňový subjekt může prokázat, že rezerva byla vytvořena v souladu se zákonem o rezervách.

Autor: Eva Šamšulová, DiS.