Vedení účetnictví u nás splňuje požadavky na:

• včasné a správné zaúčtování
• srozumitelnost výsledků
• trvalou možnost poradit se
• předem znát cenu

Přesčas

K čemu slouží „PŘESČAS"

Slovo „přesčas se používá jen v pracovním právu a mimo něj se s tímto výrazem ani nesetkáme. Jeho význam spočívá ve zjištění, že sjednaný čas na pracovní výkon, pro který platí sjednané podmínky vypršel a práce pokračuje dál.
Přesčasovou práci má právo v omezené míře nařídit zaměstnavatel pro splnění úkolu, či zabránění škodám, pokud situaci nelze řešit jinak. Vždy je to tedy zaměstnavatel, který určuje, kdy se bude pracovat nad rozsah stanovené doby. Musí při tom dodržet i další podmínky, které souvisejí především s ochranou zdraví a s bezpečností pro zaměstnance. Nařízená práce přesčas se také řádně odměňuje a to podle pravidel, která určuje Zákoník práce, nebo vnitřní předpis, pokud limitům Zákoníku práce neodporuje.

Přesčas z pohledu zaměstnance

Pro některé zaměstnance je vyhlídka přesčasové práce jedou z mála možností, jak nadlepšit své stávající příjmy a proto je v některých případech přesčasová práce vyhledávaným bonusem. Z pohledu zaměstnance jde především o počet vykázaných hodin na pracovišti a to bez ohledu na výkon. Pokud zaměstnavatel nedokáže měřit výkon, přesčasová práce mu začne narůstat a s tím rostou i mzdové náklady. Našly se i případy, kdy si zaměstnanec svou přidělenou práci šetří tak, aby měl důvod vykonávat práci přesčas. To ale vede ke zhoršování hospodářských výsledků firmy.

Přesčas z pohledu zaměstnavatele

Pokud je nutno přistoupit k přesčasové práci, jde o situaci, která je pro zaměstnavatele mimořádně nebezpečná a to z mnoha důvodů:

• zaměstnanci v přesčasech jsou unavení a hrozí vyšší riziko úrazů a chyb.
• ne každý zaměstnanec je s přesčasem ztotožněný a v krajním případě podává stížnosti
• samotný přesčas je frekventovaným důvodem pro zvýšenou kontrolní činnost
• zaměstnavatel nemůže přesčasovou práci nařídit a nekontrolovat ji, takže spolu se zaměstnanci jsou v režimu práce přesčas přítomni i další zaměstnanci a příslušný manažer.

Spory

Nejasnosti kolem přesčasu v nejednom případě končí u soudů. Ten se především zabývá otázkou, zda zaměstnavatel vytvořil řádné podmínky pro výkon práce přesčas a to především ve vnitřních předpisech, v řádném vedení evidencí, v dodržování podmínek BOZP a v otázce seznámení zaměstnanců s pravidly, týkající se přesčasové práce. Až po posouzení dokumentace zváží argumenty obou stran a soud rozhodne. Pokud ale dokumentace není v pořádku, netřeba dále argumentovat a zaměstnavatel spor prohrává.

Autor: J.Novotný