nacházíte se: Hlavní stránka / Aktuality / Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného

verze pro tisk

Vedení účetnictví pro firmy již od 1490,-

Vedení účetnictví u nás splňuje požadavky na:

  • včasné a správné zaúčtování
  • srozumitelnost výsledků
  • trvalou možnost poradit se
  • předem znát cenu

 

Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného

09:20 10.01.2009

Od roku 2008 byl zaveden jednotný maximální roční vyměřovací základ pro všechny skupiny pojištěnců, který se zjišťuje za rozhodné období každého kalendářního roku. V r. 2008 byl stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 1 034 880.- Kč.

Vyměřovací základ zaměstnance

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně z příjmů osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Od 01.01.2008 je nově započitatelným příjmem i výhoda, která je předmětem daně. Vyměřovací základ pro odvod pojistného se tedy u zaměstnanců rozšířil o plnění poskytovaná formou výhody, tj. např. i částka ve výši 1% ze vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého pro služební i soukromé účely.

Vyměřovací základ zaměstnavatele

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců.

Vyměřovací základ OSVČ

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Maximální vyměřovací základ

Od r. 2008 je maximálním vyměřovacím základem zaměstnance a OSVČ pro placení pojistného částka ve výši 48násobku průměrné mzdy stanovené vždy k 1. lednu každého kalendářního roku. Průměrnou mzdou se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí částka, která se vypočítává jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Maximální vyměřovací základ u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2009

Maximálním vyměřovacím základem v r. 2009 je částka 1 130 640 Kč. Po dosažení maximálního vyměřovacího základu neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné na sociální pojištění z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ a OSVČ

OSVČ měly maximální vyměřovací základ stanoven již od r. 1992, a to ve výši 486 000 Kč. Od r. 2008 platí u OSVČ maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve stejné výši jako u zaměstnanců, tj. odpovídá částce 48násobku průměrné mzdy za rozhodné období každého kalendářního roku. V r. 2009 činí tedy rovněž částku 1 130 640 Kč.

Zaměstnanec, který je zaměstnán u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec, který ja zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele a úhrn jeho vyměřovacích základů přesáhne maximální vyměřovací základ, již z částky, která tento maximální vyměřovací základ přesahuje, pojistné neplatí. Pojistné neplatí ani zaměstnavatel. Stejně se postupuje i v případě, že má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více zaměstnání v jednom kalendářním roce. Od 1. ledna následujícího roku, pro který bude platit nová výše maximálního vyměřovacího základu, začne zaměstnanec i zaměstnavatel opět pojistné platit.

Zaměstnanec, který má v jednom roce více zaměstnavatelů

Pokud úhrn vyměřovacích základů nepřesáhne u žádného ze zaměstnavatelů maximální vyměřovací základ, platí zaměstnanec i zaměstnavatel pojistné do konce roku, i přesto, že celkový úhrn všech jeho vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů maximální vyměřovací základ přesahuje. Pokud by zaměstnavatel neodváděl částky na pojistné, mohl by se dopustit trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné zaplacené z úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesahující maximální vyměřovací základ se považuje za přeplatek na pojistném.

Vrácení přeplatku na pojistném

Přeplatek vrátí OSSZ jen na základě písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž mu bylo sraženo pojistné. Zaměstnanec si musí tedy o vrácení přeplatku na pojistném požádat u místně příslušné OSSZ. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pokud zaměstnanec požádá o přeplatek na pojistném řádně a včas, vrátí mu jej OSSZ nejpozději po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku, tj. zpravidla do 30 dnů od zahájení řízení.

Autor: JUDr. Eva Svobodová